Nejoptimálnější řešení je samozřejmě při řešení projektové dokumentace objektu. Důležitou součástí je projekt topného systému, který musí být dimenzován na nízkoteplotní vytápění. Pokud lze vyřešit vytápění podlahovým topením, je to výhodnější z hlediska účinnosti tepelného čerpadla. Samozřejmě je potřeba podle rozměrů zařízení předem stanovit nejoptimálnější místo pro umístění technologie. Nedoporučuje se technologická místnost v přímém sousedství s ložnicemi, protože při absolutním tichu může být i nepatrný zvuk, který vydává zařízení, slyšet.
Projektovou dokumentaci Vám jsme schopni zajistit jak na instalaci technologie, tak na kompletní otopný systém.
Před vlastní instalací tepelného čerpadla je potřeba zajistit příslušná povolení. V případě, že se budou provádět vrtné práce, je dnes již 100% povinnost zajistit si na příslušném stavebním úřadě stavební povolení těchto prací. Dnes se jedná již o nakládání s podzemními vodami a je nutné tedy při podání žádosti o stavební povolení předložit projektovou dokumentaci vrtných prací a hydrogeologický posudek. Ohlášení na báňském úřadu je povinna zajistit společnost provádějící vrtné práce, a to 7 dní před zahájením prací.
Pokud si bude klient přát, jsme samozřejmě schopni veškeré tyto dokumenty zajistit, a to včetně stavebního povolení.
Jak jsem již zmínil, nejdříve je nutno vybrat vhodnou místnost pro umístění technologie, a to z hlediska propojení s venkovním jímačem tepla (systém země/voda), nebo s venkovní jednotkou (systém vzduch/voda) a napojení na ostatní rozvody v objektu. Výhodou je situovat technologii co nejblíže k odběru teplé užitkové vody, aby byly rozvody co nejkratší.
Do této technické místnosti by měly být přivedeny veškeré nutné rozvody, tedy topný systém, rozvod tepelné užitkové vody a samozřejmě elektroinstalace, která musí odpovídat příslušnému výkonu stroje. Na obrázku je dobře patrné vyústění všech potřebných přípojek včetně šesti trubek ústících do třech vrtů. Tyto jsou připraveny tak, aby se na ně namontoval rozdělovač a sběrač, který rozdělí medium rovnoměrně do všech vrtů.
Na tomto obrázku je dobře patrné umístění technologie do úzkého prostoru. Vyústění vrtů je za tepelným čerpadlem.
Na levé straně místnosti je umístěn rozdělovač pro podlahové topení. Nevýhodou
tohoto provedení je případný servis Tepelného čerpadla, kdy nedostatek prostoru
nedovoluje dostatečnou manipulaci okolo tepelného čerpadla a bude potřeba
tepelné čerpadlo odpojit a vysunout.
Na těchto čtyřech obrázcích je vidět práce vrtařské firmy. Je potřeba určitý prostor pro manipulaci s tyčemi. Nedaleko vrtné soupravy musí být umístěn kompresor, který je patrný na posledním obrázku.
Vrt by měl být umístěn ve vzdálenost cca 5 m od obvodové stěny domu, aby bylo možno dobře manipulovat s technikou a aby
nedošlo k poškození objektu. Ve výjimečných případech lze vrtat i ve vzdálenostech menších. Vrtařská firma osadí vrt
sondou a provede tlakovou zkoušku. Na obrázku je znázorněn ukončený vrt před
obsypáním.
Na těchto obrázcích je výkop, kterým bude přiveden vrt do objektu. Výkop je možno realizovat až po odvrtání vrtu, a to z
důvodu manipulace s vrtnou soupravou. Výkop by měl být veden se spádem k vrtu tak, aby nejvyšší bod byl v místě
instalace tepelného čerpadla, a to kvůli odvzdušnění.
Plošný kolektor se umisťuje do hloubky 1,2 - 1,5m a to tak, že jednotlivé trubky jsou od sebe vzdáleny minimálně jeden metr. Plošný kolektor je nejlépe umisťovat na pozemek, který je pokud možno vodorovný. V případě, že bude položen ve svahu, musí se nějakým způsobem provést odvzdušnění. Pokud je tepelné čerpadlo umístěno v nejvyšším bodě a smyčky položeny tak, že se vzduch může bez problémů dostat až do nejvyššího bodu u tepelného čerpadla, nemusí se odvzdušnění kolektoru nijak řešit.
Na těchto obrázcích je patrný výkop a položený kolektor. Tento způsob je proveden metrovou lžící a trubky
jsou položeny do kraje výkopu. Lze samozřejmě provést výkop úzkou lžící cca 30cm a do každého výkopu položit jednu trubku. Tento
kolektor je proveden v délce 400m, tedy 400m čtverečních.
Plošný kolektor lze také elegantně vyhotovit pomocí speciálně uzpůsobeného hrabacího zařízení, jež dokáže provést výkop o šíři 10cm do hloubky 1,2m a dokáže si poradit i s mírně kamenitým podložím. Zásah do okolního terénu je velmi šetrný.
Obecně koluje mezi lidmi mýtus, že plošný
kolektor znehodnotí pozemek. Na tomto obrázku je plošný kolektor po topné sezoně
zachycený v březnu. Je patrné, že v místě, kde jsou trubky položeny je zemina
více ochlazená, ale tráva či jiný porost zde bez problémů roste, pouze její
vegetační doba je posunuta o několik dnů.
Do objektu je nutno se dostat průchodem skrz zeď, kde bude umístěna PE sonda opatřena tepelnou izolací určenou pro chladící
zařízení tak, aby v žádném místě nemohla kondenzovat vzdušná vlhkost. Na obrázcích jsou znázorněny dvě varianty prostupů,
které si zhotovili sami klienti. První varianta je celá pod zemí, tak že po dokončení
terénních úprav nebude poznat, v kterém
místě je sonda přivedena. Nevýhodou je, že při průchodu musí být porušena hydroizolace. V druhém případě je proveden
prostup nad úrovní terénu a nepoškodí se izolace. Nevýhodou je, že se takovýto prostup musí opatřit ochranným krytem.
Je-li primární okruh (vrt i kolektor) tvořen několika větvemi, musí se někde
v blízkosti tepelného čerpadla sloučit do jednoho okruhu. Toto se provádí
rozdělovačem a sběračem, který je většinou proveden z plastu či nerezu. Na
obrázcích je vidět několik možných variant provedení. Rozdělovač, stejně tak
jako celý primární okruh umístěný uvnitř objektu, musí být zaizolován proti
kondenzování vzdušné vlhkosti. Na posledním obrázku je rozdělovač od firmy
Gero top ve dvou provedeních.
Na obrázcích jsou patrné části vzduchového tepelného čerpadla. První obrázek
ukazuje venkovní provedení tepelného čerpadla systému vzduch/voda - Stiebel eltron WPL33. Umístění tohoto čerpadla je
trochu netradičně ve svahu, proto je připojení s objektem vedeno vzduchem. Ve většině případech je propojení provedeno
zemí. Na druhém a třetím obrázku je vnitřní provedení wpl23. Zde tepelné čerpadlo odnímá vzduch skrz obvodovou stěnu
vzduchovými hadicemi a ty jsou ukončeny mřížkou.
Jako poslední kapitolu těchto ukázek jsem si nechal systémy, které umožňují nejen topit, ale i
větrat. Tím se samozřejmě zlepšuje prostředí ve kterém bydlíme, ale díky systémům umožňující rekuperaci tepla dochází i
k úsporám energie a to tím, že část odvětraného tepla si vracíme zpět.
Na prvním obrázku je vidět větrací jednotka s rekuperací tepla a tepelným čerpadlem zajišťující ohřev topné vody a teplé
užitkové vody. Jak jsou přivedeny vývody vzduchových kanálů je vidět na následujícím obrázku. Rozvod vzduchotechniky po domě
je vidět na ostatních obrázcích. Jednou z možných řešení konečné úpravy je překrytí sádrokartovoným krytem, který ve většině
případů nepůsobí nijak rušivě. Lze samozřejmě umístit vzduchové kanály do stavebních konstrukcí (stěny, stropy, podlahy),
ale mělo by se s nimi počítat už ve fázi hrubé stavby a každopádně by na takovouto vzduchotechniku měla být zpracována
projektová dokumentace, aby byla zajištěna správná funkčnost systému.